Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ze života Maibeeka

Další zprávičky budou ve společné sekvi Novinky :-)

Duben 2015

Přijela k nám Gina. Moje dceruška. Očucháváme se, ale ona se zatím bojí.

Březen 2015

Zase mě vážili. Po zimní váze 1600g mám teď 1520g. Mám chuť si hodně hrát. Hlavně ráno, když mě vzbudí Garetek. To pak běhám sem a tam a lidi si se mnou také hrajou.

Únor  2015

Jeli jsem dvakrát na setkání s fretkama. Jedno bylo docela daleko, jeli jsme dlouho autem, druhé blízko, tam jsme jeli metrem. Už se těším na jaro, to zas budeme chodit dál na procházky.

Leden 2015

Tesně před koncem roku u nás vyrostl strom. Po ním bylo hodně všelijakých věcí, mladí do toho pořád lezli. Často chodím na vycházky, ale kvůli Garetkovi na kratší. Já si vše očuchám a rozvážně jdu vpřed, ale on je jak špatně řízená střela a chodí rychle, tak s ním chodí moji lidé jindy. Mám se dobře, stále si hraju, jím a spím.

Prosinec 2014

Dny jsou nějaké krátké, noci jsou dlouhé a tak docela hodně spím. Sem tam se jdeme projít někam ven na procházku, ale je tam zima a tak se rád vracím do svého pelíšku. S mladými je tady veselo, dneska nás lidé vážili a jám vážím 1435g.

Listoopad 2014

Byl jsem u doktorky, dívala se mi do uší. Moc příjemné to nebylo, ale dala mi dobrotu, tak se to dalo vydržet. O několik dní později jsem s našima lidma i mými dětmi byl ve velkém domě a tam bylo plno freteček a freťáčků. Všichni

tam krásně voněli. Pak si mě prohlíželi nějací cizí lidé, prý byli až z Ruska. To je asi hodně daleko, tam jsem ještě nebyl.
Několik dní po výstavě nám odešla Grollinka za Duhový most. Chybí nám. Garetek i lidé jsou smutní.

Potom se tu objevila. Říkají jí Hvězdička. Je mladá a rychlá. Očuchávám jí a ona mě. Lížeme se a vypadá to, že se jí tady bude s námi líbit.

Říjen 2014

Mému člověku je asi lépe, přes den chodí někam pryč, ale mě to neva, protože stejně spím. Když odpoledne přijde domů a jsme tedy všichni doma, chodí se mnou ven už častěji a potom se doma honím s mladými.

Září 2014

Po krásném létě se s naším člověkem těšíme z klidu domova. Občas mě vezme do parku na procházku, ale chodí nějak divně a moc pomalu. Také si se mnou doma hodně hraje a spolu s dětičkama, dalším člověkem a malými lidmi je stále s námi.

Srpen 2014

 

Po dovolené v horách jsme zase s dětčkama pohromadě. Po několika dnech doma nás lidi odvezli na několik dní na letní sídlo, ale nakonec jsme tam byli dva týdny. Našeho člověka přejelo auto, tak se léčí. Teď už jsme s ním doma, musíme na něho dávat pozor.

Červenec 2014

S dětičkama je spousta srandy. Dá se snima hodně blbnout, ale také mě někdy docela unavují. Hlavně Garetek po mě pořád leze a chce se jako prát. Ale také mě olizuje a je docela hodný. Glorinka odjela do nového domova, tak jsme s Grolldou tady ve třech. Moji lidé se mnou chodí ven na procházky. Jeden den odjeli děti na chvíli zpátky do svého rodiště, a my jsme odjeli někam do velkých kopců. Prý tam s námi  zatím nemohou . Byla tady velká horka, stejně jako doma, ale už je tu lépe. Už se dá i běhat po cetičkách venku a pořádně čuchat.

Ve druhé polovině měsíce jsme s lidma odjeli do hor. Bylo tam příjemně, žádné horko, ale vlaho. Chodili jsme na výlety do velikých kopců, voněly tam divoká zvířata, která měla nory. Do těch mě ale lidé nepustili, škoda, mohl jsem něco ulovit. Moje dětičky s námi nebyly, nemohly jet, protože nebyly očkované. Tak zatím byly na táboře. Měli se tam dobře.

Červen 2014

Na začátku měsíce jsem dostal nějakou nemoc. Bylo mě špatně, hodně jsem spal. Ale už je mi dobře. Lidé se mnou stále chodí na procházky.

Po půli měsíce mě domů přivezli tři děti. Dvě budou bydlet s námi, jedno pojede ještě kousek dál. Je tady živo, tak se raději chvílema chodím vyspat do jiného pokoje. Třeba mě tam hned nevyčuchaj.

Květen 2014

Tak jsem olavil třetí narozeniny. Dostal jsem dobrý dortík a na něm svítili tři plameny.

Duben 2014

Díky tomu píchanci z minulého měsíce jsem zjistil, že doma mám milujících lidí víc. Svět je nějaký klidnější, veselejší, ani nikoho moc nekoušu. Ven se mi moc nechce, doma je také co dělat, ale lidi mě pořád berou ven a je to samé vzrůšo. Stále je co očuchávat, nebo zkoumat. Třeba teď je v parcích godně pichlavých zvířat.

Ke konci dubna jsem zhubnul na 1400g. Alespoň teď vylezu, kam jsem dřív nemohl.

Moji dvounožci mě říkali, že jsem se stal potřetí tatínkem! Prý je dětiček hodně a člověčice mojí nevěsty jí pomáhá, aby byly v pořádku a ve zdraví rostly. Je to hodně práce, je hodná a obětavá.

Březen 2014

To překvapení bylo ohromné hemžení fretek všemožného druhu a barev. To mě odnesli do velkého domu a to byla vůně! Sice mě někteří kluci pěkně štvali, až jsem začal kousat, ale pak to bylo fajn, a těch samiček! Jen mě k žádné nechtěli pustit. Skoro celý den jsem nespal, jen sem tam trochu odpočíval. Pak mě dali k nějakým lidem a ti mě koukali na zuby, do uší, na nohy, měřili mi ocásek, a nevím co ještě. No večer jsem byl pěkně unavený, doma sem se jen najedl a ihned usnul.

Jednoho dne mě věčer probudilo takové příjemné aroma. A najednou mi běhá po bytě samička. Taková pěkná! Ale nechtějí mě moji lidé k ní pustit. Oba se snažíme k sobě dostat, ale pustí nás až ráno další den.  Máme se rádi, tak možná budou nějaká miminka. Za tři dny ji tady hledám, ale nikde není. Asi už odjela pryč. Večer jsem byl na veterině, něco tam do mě píchli, ale ani to nebolelo, dostal jsem svojí oblíbenou pastu a pak šli na procházku.

Zase chodím se svými lidmi na výlety. Na letním bytě je to paráda, je tam všude takových vůní, že se mi ani nechce spát. Na konci března vážím 1465g.

Únor 2014

Každý den se mnou moji lidé chodí ven. Jsou na mě hodní, vědí, že hodně moc chci jít ven, protože co kdyby tam někde byla nějaká samička! Takže značkuju úplně všechno, co cestou potkám.Jak teď hodně chodím na dlouhé procházky, tak trochu hubnu. Teď vážím 1650g.

Nevím proč mě brali k doktorce. Nic mi není. Jen mi koukala do uší a pořádně je vyčistila. Pak mě dala pastu za odměnu. Dobrota. Potom jsem se ještě chtěl proběhnout po okolí, než mě zase odvezli domů. Za několik dní po té doktorce mě vykoupali ve vaně. Byl jsem celý mokrý, třásl jsem se, byla mě zima. Pak se mnou nechodili ven, ale hráli si se mnou doma. Prý abych se neušpinil, že bude překvapení.

Leden 2014

Nový rok zahajuji na váze  1710g. Noci jsou dlouhé, dny krátké. Ven chodíme za tmy a chvilku si se mnou moji lidé hrají. Pak mě to všechno unaví, tak si odpočinu.

V půli měsíce nevím, co se se mnou děje. Pořád bych někde běhal, lidé se mnou chodí na delší procházky, ale pořád to není ono. Svoje území si velmi intenzivně značkuji, se svými lidmi se dost mazlím. Také u nás byli moje děti na návštěvě, ale kluci jsou dospělí, tak jsme se chtěli prát, no a od dcery mě pořád odháněli a nakonec mě zavřeli do jiné místnosti. Tak teď chodím a kvokám jak to jde.

Prosinec 2013

Tak jsem se zakulatil do hodnoty 1630g. Hodně spím a nabírám síly na delší dny. Venku byl chvilku sníh, ale byl jsem tam jen na okamžik, strašně foukal vítr a to mi moc příjemné nebylo.

Světe div se. Pak u nás doma z ničeho nic vyrost strom. Za tmy svítí a pod ním byl, kromě všelijakého harampádí, stan, velikostí je tak akorát pro mě. Tak jsem si do něj vlezl a sem tam v něm i spím.

Listopad 2013

Stále je u nás vše v pořádku. Moje váha zatím dosáhla na začátku listopadu 1540g. Hodně spím a trochu chodím ven na procházky.

Říjen 2013

Nic zvláštního se u nás neděje. Noci se prodoužili a já hodně spím. Postupně přibírám na zimní váhu.

Září 2013

Přijeli za mnou moje děti. Tak to bylo veselo. Všude běhali, kvokali, byla s nima sranda. Ale pak mě Teddís vzal za krkem a někam mě táhnul. To se mi nelíbilo. Lidi mě zachránili, vždyť on je o hlavu větší než já! Potom nás pouštěli různě na střídačku proběhnout. Také jsme šli na další fretčí srazík. To se mi líbilo, všichni tam byli docela v pohodě.

Můj člověk byl se mnou, po jeho operaci, dva týdny ve dne v noci. Vždy, když jsem se probudil, byl u mě a hrál si se mnou. Já jsem ho naoplátku rozpohyboval.

Srpen 2013

Po náročném minulém měsíci si doma odpočívám se svými lidmi. Přestávám značkovat a všechno se mi zdá v pohodě. Jednou o slunečném dnu jsme šli někam a tam bylo hodně fretek. Běhali a čuchali jsme všichni na louce mezi stromy a svět byl krásný.

Následující týden mě bylo špatně. Nejedl jsem, blinkal jsem a kadil řídké všude, kde se dalo. Pak mě lidé vzali k doktorovi. Nic na mě nanašel. Ale stejně jsem neměl chuť jíst. Pak mi dali nějakou docela dobrou pastu, ale nejdřív jsem ji moc nedůvěřoval. Pak mi začala chutnat a já se uzdravil.

 

Červenec 2013

Lidémě naložili do auta a vezli mě někam daleko. Když jsme zastavili, prošel jsem se s nimi a potom nastoupili do takového velikého domu a on plaval přes obrovskou  louži někam, kde už nebyla pevná zem pod tlapkama. Pak jsem usnul a když jsem se vzbudil, zase jsme jeli naším autem ještě dva dny dál. Tam mě v nějakém domečku postavili mou klec, ale stejně jsem v ní moc nebyl, protože jsem pořád někam chodili a jezdili a ono to tam tak zajímavě vonělo, že jsem spát nemohl a pořád něco čuchal. Nejlepší to bylo, když si lidé postavili takový plátěný domeček a já mohl být s nimi v pytli. A zase ta vůně... Když jsme se vrátili po dlouhé jízdě autem domů, to jsem se konečně pořádně najedl a vyspal. A oni si se mnou pořád hrají.

Červen 2013

Moje váha se ustálila na 1200g. Stále chci chodit ven a moji dvounožci chodí se mnou. Jen teď kvůli podmáčeným stromům mě neberou do parků, kde to mám tak rád.

Začátkem měsíce moji lidé ještě topili:-), oni totiž nemaj chlupy:-). V polovině měsíce už mě berou ven jen před půlnocí, protože jindy je strašné vedro. Chladím se nejraději v kýbli. Také mi sem dali bazének vyrobený z pekáče. Tak se alespoň pořádně můžu napít a trochu ochladit.

Květen 2013

Koncem dubna jsem zhubnul na 1250g, ale jsem v pohodě. Byli jsme na velikým výletu v nějakých horách, lidé mi říkali, že jsem ušel 15 km. Ale spát se mi stejně nechtělo, druhý den jsem zase vstával brzy, abych mohl jít hned ven na další výlet.

Dnes jsem oslavil druhé narozeniny. To mi moji člověci dali všechny dobroty do misky a k tomu dvě světýlka. Trochu jsem se jich bál, ale když je dali pryč, trochu jsem toho snědl.

Duben 2013

O velikonočním víkendu jsme tady měli návštevu. Přijela za mnou druhá nevěsta s dcerou a ještě jedna hločička. :-( moji lidé mě ani k jedné nepustli:-(.

Nevím co se stalo, ale nějak jsem se necítil, tak jsem se rozhodl, že nebudu jíst. Sice mě dávali pořád nějaké dobroty, ale nejedl jsem tři dny. To mi přivezli dokonce nějaký nápoj, tak jsem ho tedy vypil, ale když se nekoukali, tak jsem ho vyblinkal. A pak mě odvezdli k doktorovi. Můj člověk mě držel a dělali mi tam fotky, jak vypadám uvnitř. Nic nenašli a mě to vůbec nebavilo a pak jsem dostal hlad. Tak jsem se konečně najedl. Člověk se radoval, asi jsem mu tím udělal radost. Stále mě váží, říká, že mám jen týden po Velikonocích 1300g. Ale mám se fajn, všechno mě zajímá, všude všechno očuchám, všechno sním. 

Březen 2013

Byli jsme opět na místě, kde bylo hodně lidí a fretek. A freťáků. Tak jsem cítil takovou potřebu někoho pokousat, až se mi to povedlo. Jednoho dvounožce jsem kousnul do nohy, smrděl jiným freťákem! Pak jsem pokousal i svého člověka, protože mě chtěl od něj odstrčit. K žádné fretečce mě ale nepustili:-(.

Před polovinou tohoto měsíce se mě moji lidé pokusili otrávit. Tři dny mě dávali nějaké divné maso, ale já si nic nevzal,  radši jsem byl o hladu. Už to pochopili a dávají mě to, na co jsem zvyklý, co mám rád.

Každý den lítám venku a můj dvounožec za mnou utíká. Jídla mi dává dost, ale nemám tolik hlad, ani se mi nechce spát. Co kdyby náhodou kolem běžela nějaká samička a já ji zaspal. Od konce ledna, kdy jsem měl 1750g, jsem do konce března zhubnul 20% na 1420g. Co by za to některé dvounožky dali:-), ale mě je fajnově. Vylezu totiž i tam, kam jsem se dřív nedostal.

  Únor 2013

Značkuju všechno, co se kolem nachází. Jinak jsem hodný kluk, tak mě moji dvounožci berou často na procházky někam ven. Hledám samičku, aby bylo veselo, ale žádnou jsem zatím nenašel. Tak se alespoň válím ve sněhu. Tedy pokud tam venku je. Někdy je a někdy není. Často se to střídá.

Jednou mě moji lidé brzy ráno vzbudili a jeli jsme někam daleko autem. Cestou jsem moc nespal, byl jsem zvědavý, co se budě dít. V nějakém jiném městě mě dovedli do velkého pokoje a tam bylo plno fretek a freťáků! Pak mě dali k nějakým cizím dvounožcům a ti se mi koukali na zuby, do uší, na tlapky a já už ani nevím kam ještě, ale dalo se to snést, dali mi i mojí oblíbenou ňamku pastu. Pořád taky bylo koho očuchávat, až jsem nakonec usnul. Ale jen na chvilku. Prý jsem CHAMPION. To je toho, hlavně, že mě drbou a chodí se mnou ven:-)

Leden 2013

Konečně napadl sníh i u nás. Takže ven chodím docela rád si pohrát na tom bílém sněhu. Doma si vzpomenu, že jsem kluk, tak aby na mě nikdo nezapomněl, označkuju si svoje území.

Prosinec 2012

Dny jsou pořád stejné - je dlouho tma a tak se stále věnuji spánku. Tedy občas mě moji lidé vezmou na procházku, ale tam je zima.

Jednou, když jsem spal, mi u klece vyrostl strom! Večer svítil a pod ním bylo hodně věcí. Tak jsem všechny očuchal a z jedné krabice si vytáhl několik myšek. Asi na hraní, ale já mám stejně nejraději ty moje straré myši.

Listopad 2012

Stále jsou dny krátké, takže hodně spím. I když se mě moji lidé snaží věnovat. Občas jdeme ven na procházku, to se mi líbí, ale brzy se unavím.

 Dnes jsem měl návštěvu - komado z Plzně. Část mojich mláďátek s maminkou. Tak bylo u nás doma živo. Až mě to hemžení unavilo a chtělo se mi zase spát.